Padrťské rybníky

Padrťské rybníky – to jméno zná každý, kdo někdy plánoval, že navštíví Brdy. Takovou parádu totiž široko daleko neuvidíte. Ještě za existence vojenského újezdu se sem sjížděla spousta především cykloturistů. Nejdříve ilegálně, po zpřístupnění alespoň okrajových částí újezdu o víkendech a svátcích legálně. A dnes sem můžeme kdykoli.

inzerce

Dolejší Padrťský rybník

Modré perly mezi kopci

Padrťské rybníky jsou největšími vodními plochami v regionu. Hořejší má plochu osmdesát hektarů, Dolejší pak o polovinu méně. Ač se nejedná o přírodní vodní nádrže, zapadají do okolní krajiny podobně jako šumavská jezera. Na východní straně Dolejšího padrťského rybníka se dokonce rozkládá rašeliniště. To ale kvůli zásahům rybářů postupně zaniká. Konečně, jedná se o rybníky, které slouží zejména k chovu ryb. Koupání je v nich zakázáno. A i kdyby nebylo, moc odvážlivců by se tu nekoupalo. Chladné údolí a zásobování vodou ze spousty malých potůčků, by z Padrťských rybníků termální lázně vykouzlit nedokázalo. Na sever a západ od Dolejšího rybníka se rozkládají louky. Jejich východní část se dříve využívala jako střelnice. I proto je zde jedno z nejrozsáhlejších bezlesí v Brdech, díky kterému je tu krajina pestřejší a je do ní příjemný výhled. Vlhké louky s řadou tůní a tůněk jsou pak rájem pro různý hmyz, obojživelníky i plazy. Zároveň zde hnízdí řada ohrožených druhů ptáků. Například orel mořský či čáp černý. Padrťské rybníky mají svoje kouzlo především díky krásné přírodě v okolí.

Pohled na jihozápad z hráze Hořejšího Padrťského rybníku

Rybníky byly založeny již v 16. století. Jejich hlavním účelem nebyl chov ryb, ale zlepšení možností plavení dřeva po Klabavě, resp. Padrťském potoce. Název dostaly podle vesnice Padrť, která byla ovšem, podobně jako řada dalších, v padesátých letech dvacátého století vysídlena a zničena. Dnes jsou v nadmořské výšce kolem 640 m n. m. nejvýše položenými hospodářskými rybníky ve středních Čechách.

K rybníkům na kole i pěšky

Dolejší Padrťský rybník

Padrťské rybníky jsou vhodné zejména pro cyklovýlety. Vede sem spousta zpevněných cest. Některé od léta 2016 dokonce označeny Klubem českých turistů. Pěšky se sem nejsnáze dostanete z Trokavce, Míšova (po červené značce KČT) či Teslín (Po zelené na Břízkovec, pak dále po červené). Vždy je však nutné překonat poměrně výrazné stoupání tam i zpět. Na kole si můžete přece jenom troufnout o něco dále. Z Teslín vede cyklotrasa číslo 2275, která po dlouhém sjezdu odbočuje na 2273 směrem k rybníkům. Po cyklotrase 2273 je možné k rybníkům dojet také z Trokavce. Úplně nejpříjemnější je však trasa z Lázu u Příbrami. Na necelých patnácti kilometrech zažijete na brdské podmínky jen minimální převýšení a cestu tam i zpět tak zvládne

Dnes již zaniklá vesnička, podle níž mají Padrťské rybníky název, na fotografii z roku 1910. Za poskytnutí snímku děkujeme Michaelu Řeháčkovi

i netrénovaný cykloturista. Pokud ale máte rádi trasy, kdy první polovina je do kopce a druhá z kopce, nechte auto v Mirošově nebo ve Strašicích. Z Mirošova je to na hráz Hořejšího Padrťského rybníka 10 kilometrů, ze Strašic 8, ale pošlapete pěkně celou cestu. Přímo na hrázi se můžete osvěžit ve stínu dřevěného altánu. Zpátky jste skoro hned a pedály použijete leda na opírání chodidel.

odkazy:

Padrťské rybníky aneb Hluboké oči brdské krajiny v Lidé a Země

Padrťské rybníky: dvě modré perly uprostřed Brd v Za Plzní