¨

Na kole po zříceninách na západě Brd (35 km)

I takový výlet na kole může jako červená nit provázet jedno určité téma. Tím dnešním budou zříceniny. Brdy na ně příliš bohaté nejsou, ale na jejich západním úpatí najdete hned tři tak blízko sebe, že je zvládnete na kole objet za dvě hodinky. Tradičně startujeme v Mirošově.

Pár stovek metrů za mirošovským nádražím vjíždíme do lesa a CHKO Brdy. Po asfaltu a později šotolině stoupáme do Skořic, odkud vyjedeme směrem na Kolvín. Hned za Skořicemi ale uhýbáme vpravo a pěkným sjezdem dorazíme ke zřícenině hradu Drštka. Odsud nás lesní cesty dovedou do Štítova a po silnici vystoupáme k další zřícenině – k Homberku. Kolem něj si ale užijeme parádní traily. Po Homberku nás čekají vesničky Vísky a Trokavec, z něj opět stoupání do lesů chráněnky a poslední zbytky středověké stavby – tentokrát kláštera. Pak už je na řadě jenom návrat kolem Padrťských rybníků do Mirošova. Celkem dneska našlapeme necelých 35 kilometrů.

Skály, na nichž stával hrad Dršťka

První zřícenina, ke které dojedeme, se jmenuje Drštka. Tedy zřícenina. On je tu spíš jenom buližníkový hřeben, na kterém kdysi hrad a později zřícenina stála. Jak asi vypadala, ukáže ilustrace Jana Čáky na informačním panelu. Z něj se taky dozvíte, že první zmínka o hradu pochází z roku 1390, pravděpodobně byl ale o nějakých sto let starší.

Její historie je spjata především s rodem Dobrohostů z Ronšperka. Největší slávy dosáhla za husitských válek. Roku 1421 byl hrad možná obléhán husity. Pokud, tak neúspěšně. Mohl se tak později stát významným opěrným bodem císaře Zikmunda v oblasti. Druhá polovina patnáctého století pak pro Dršťku znamenala četné střídání majitelů i spory o její vlastnictví. Od 16. století je hrad pustý. Dneska jde hlavně o romantické místo, kde kromě skály najdete i studánku, potok a kolem nich pěkné mokřady.

Krásná cesta vede od Drštky do Štítova. Ještě než tam vjedeme, čeká nás parádní výhled na Mirošov, Kotel a vlastně velkou část Rokycanska. Následuje krátká návštěva silnice a výjezd pod Homberk, sjet ze silnice a teď už nás čeká ta pravá bajkerská paráda.

Zbytky hradu Homberka

Zbytky hradu Homberka

Pěšina, nebo jak se teď moderně říká trail k Homberku prověří technickou zdatnou každého cyklisty. Ale ani vést kolo není ostuda. Navíc je dlouhý jen pár stovek metrů a už jsme u…..zase u nějaké skály. Nu, je to tak, zříceniny na západním úpatí Brd nejsou zrovna zachovalé. Romantikou ale tohle místo přímo překypuje.

Historie Homberka je ve všech směrech pohnutá. Založen byl pravděpodobně ve druhé polovině třináctého století Buzici. Již ve století následujícím zde sídlil loupeživý Heřman z Homberka. Ten byl za své prohřešky dokonce popraven Rožmberky. Ani jeho následovníci se však k poddaným nechovali zrovna v rukavičkách a dva byli poddanými zabiti. Mezi lety 1406 a 1407 byl hrad obléhán vojsky Václava IV. Král tak řešil loupežné výpravy, které obyvatelé hradu podnikali do okolí. Ve druhé polovině 15. století byl pak hrad zřejmě opuštěn definitivně. Výhled odsud sice není z ochozu věže, ale to mu na kráse neubírá.

Do Vísek je to co by kamenem dohodil a do Trokavce pak o další hod krikeťákem dále. Z Trokavce je to taky pěkné stoupání po šotolině, ale čekají nás zbytky kláštera, a to za to přece stojí. Ještě před nimi se ale dostaneme na nejvyšší místo celého dnešního výletu. Nadmořská výška 700 metrů a nedaleko odsud lokalita, která leckomu nedá spát. Právě tady měl stát před lety tolik diskutovaný radar americké armády….Nestojí, a tak se tu můžeme projíždět na kole.

A pak už ten slíbený teslínský klášter. Narozdíl od dvou předchozích hradů tu přece jen zbyly valy, které i mě – laikovi dávají jakous takous představu, jak to tu kdysi mohlo vypadat. A co je to to kdysi? Klášter vznikl pravděpodobně na konci 11. století. Král Přemysl Otakar II. mu daroval několik vesnic. Poměrně detailně je však známý konec kláštera. 8. února 1421 jej vyplenila husitská vojska. Pozorovat lze zejména půdorys kostela o rozměrech přibližně 50×10 metrů. Zbytky jeho zdí byly údajně k vidění ještě na konci 19. století.
Od kláštera je to zpátky do Mirošova už skoro jenom z kopce. Mineme i Padrťské rybníky. Ty ale zříceninami nejsou, a tak se u nich zastavíme zase jindy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *