Letiště pod Hejlákem
Na toulkách středními Brdy můžete nedaleko Zaječova pod vrchem Hejlákem narazit na rozsáhlou, betonovými bloky zpevněnou plochu. Jedná se o bývalé vojenské letiště. Jeho rozměry jsou přibližně 520×60 metrů a vybudované bylo během druhé světové války. Jeho stavba byla občanům dlouho tajena. Leží v nadmořské výšce 630-645 metrů nad mořem. Přistávací plocha je tak celkem výrazně skloněná, což muselo pilotům přinášet nevšední zážitky.
Po druhé světové válce bylo letiště pod Hejlákem využíváno jen krátce. V dalších desetiletích pak sloužilo jen sporadicky, obvykle navíc spíše jako seřadiště vojenské techniky. Na webu lze najít zmínky o nehodách, které se na tomto letišti či v jeho okolí měly stát ve druhé polovině dvacátého století a na začátku třetího tisíciletí.
Některé zdroje uvádějí, že z tohoto letiště měl opouštět vlast prezident Beneš v roce 1938. To by však znamenalo, že je starší, než se všeobecně předpokládá a patrně se nejedná o pravdu.
Svou roli tak letiště pod Hejlákem ve druhé světové válce sehrálo alespoň opožděně a ve filmu. V roce 2015 se zde natáčelo několik scén filmu Anthropoid, který pojednává o atentátu na zastupujícího říšského protektora a šéfa RSHA Reinharda Heydricha.
A kudy sem? Nejkratší cesta vede ze Zaječova. Z něj stoupejte po silnici stále vzhůru, až dojdete k rozcestí U Bílého křížku. Zde odbočte na kostkami zpevněnou silnici vpravo. Ze závory a strážního domku si dnes již nemusíte nic dělat. Po dvou kilometrech stoupání vás cesta dovede k letišti, jež rozděluje na dvě poloviny.
Rovinatější a jen o půl kilometru delší je cesta z Malé Vísky. V ní se vydejte vzhůru k lesu po silnici. Až vám pod nohama zmizí asfalt, pokračujte po široké Vísecké lesní cestě kolem Jindřichovy skály (není z cesty vidět) a sedlem mezi Hejlákem a Beranem. Ta vás dovede také k rozcestí U Bílého křížku, kterým tentokrát projdete rovně a po následném dvousetmetrovém stoupání budete na místě.
Bývale letiště pod Hejlákem bylo vybudováno během druhé světové války. Bylo součástí uzavřené oblasti okolo německé radiolokační stanice Pegasus na vrcholu Praha – nad Padrťskými rybníky, tedy severně od Rožmitálu Pod Třemšínem. Letiště sloužilo pro dopravu utajených materiálů, speciální elektroniky a personálu pro stanici Pegasus, která byla v té době, jako technologicky vyspělé zařízení, pod přísným utajením.
Tyto kurýrní služby byly prováděny letouny typu Fieseler Fi 156 Storch – každý kdo rozumí létání, potvrdí že cokoliv jiného, by zde mělo problém přistát.
Viz “Letecká Badatelna”.
Celá oblast okolo, tedy dělostřelecká střelnice v Brdech, byla průběžně střežena několika tisíci německých vojáků, kteří se zde začvičovali do nových jednotek, před opětovným vysláním na frontu – tehdejší způsob německé rotace vojska pro obnovení početních stavů bojových jednotek.
Z tohoto důvodu jsou informace o výstavbě vojenských instalací v Brdech, pouze neúplné. Byla to doba války a spousta osob, které zde pracovaly na “Projektech Říše” bylo popraveno, nebo později raději zapoměli na divné období války, po kterém následovalo další temné období stalinizmu.
A vysvětlení záhady okolo odletu prezidenta Beneše z republiky do exilu, je jednoduché. Každý člověk, který studoval historii té doby, si dokáže dohledat, že 22. října 1938 odletěl do Anglie i s manželkou, běžným komerčním letem z Prahy.