Letiště pod Hejlákem
Letiště pod Hejlákem na východ stoupá…
Na toulkách středními Brdy můžete nedaleko Zaječova pod vrchem Hejlákem narazit na rozsáhlou, betonovými bloky zpevněnou plochu. Jedná se o bývalé vojenské letiště. Jeho rozměry jsou přibližně 520×60 metrů a vybudované bylo během druhé světové války. Jeho stavba byla občanům dlouho tajena. Leží v nadmořské výšce 630-645 metrů nad mořem. Přistávací plocha je tak celkem výrazně skloněná, což muselo pilotům přinášet nevšední zážitky.
…a na západ klesá.
Po druhé světové válce bylo letiště pod Hejlákem využíváno jen krátce. V dalších desetiletích pak sloužilo jen sporadicky, obvykle navíc spíše jako seřadiště vojenské techniky. Na webu lze najít zmínky o nehodách, které se na tomto letišti či v jeho okolí měly stát ve druhé polovině dvacátého století a na začátku třetího tisíciletí.
Některé zdroje uvádějí, že z tohoto letiště měl opouštět vlast prezident Beneš v roce 1938. To by však znamenalo, že je starší, než se všeobecně předpokládá a patrně se nejedná o pravdu.
Bílý křížek
Svou roli tak letiště pod Hejlákem ve druhé světové válce sehrálo alespoň opožděně a ve filmu. V roce 2015 se zde natáčelo několik scén filmu Anthropoid, který pojednává o atentátu na zastupujícího říšského protektora a šéfa RSHA Reinharda Heydricha.
A kudy sem? Nejkratší cesta vede ze Zaječova. Z něj stoupejte po silnici stále vzhůru, až dojdete k rozcestí U Bílého křížku. Zde odbočte na kostkami zpevněnou silnici vpravo. Ze závory a strážního domku si dnes již nemusíte nic dělat. Po dvou kilometrech stoupání vás cesta dovede k letišti, jež rozděluje na dvě poloviny.
Rovinatější a jen o půl kilometru delší je cesta z Malé Vísky. V ní se vydejte vzhůru k lesu po silnici. Až vám pod nohama zmizí asfalt, pokračujte po široké Vísecké lesní cestě kolem Jindřichovy skály (není z cesty vidět) a sedlem mezi Hejlákem a Beranem. Ta vás dovede také k rozcestí U Bílého křížku, kterým tentokrát projdete rovně a po následném dvousetmetrovém stoupání budete na místě.
Bývale letiště pod Hejlákem bylo vybudováno během druhé světové války. Bylo součástí uzavřené oblasti okolo německé radiolokační stanice Pegasus na vrcholu Praha – nad Padrťskými rybníky, tedy severně od Rožmitálu Pod Třemšínem. Letiště sloužilo pro dopravu utajených materiálů, speciální elektroniky a personálu pro stanici Pegasus, která byla v té době, jako technologicky vyspělé zařízení, pod přísným utajením.
Tyto kurýrní služby byly prováděny letouny typu Fieseler Fi 156 Storch – každý kdo rozumí létání, potvrdí že cokoliv jiného, by zde mělo problém přistát.
Viz “Letecká Badatelna”.
Celá oblast okolo, tedy dělostřelecká střelnice v Brdech, byla průběžně střežena několika tisíci německých vojáků, kteří se zde začvičovali do nových jednotek, před opětovným vysláním na frontu – tehdejší způsob německé rotace vojska pro obnovení početních stavů bojových jednotek.
Z tohoto důvodu jsou informace o výstavbě vojenských instalací v Brdech, pouze neúplné. Byla to doba války a spousta osob, které zde pracovaly na “Projektech Říše” bylo popraveno, nebo později raději zapoměli na divné období války, po kterém následovalo další temné období stalinizmu.
A vysvětlení záhady okolo odletu prezidenta Beneše z republiky do exilu, je jednoduché. Každý člověk, který studoval historii té doby, si dokáže dohledat, že 22. října 1938 odletěl do Anglie i s manželkou, běžným komerčním letem z Prahy.