¨

V Brdech vykvétají poslové léta

Nejen s jarem jsou spojeny květy. Ty nejvýraznější vykvétají v Brdech naopak až začátkem léta a dokáží změnit celé louky či paseky v nádhernou podívanou.

Kosatec sibiřský

Jedním ze symbolů Brd je kosatec sibiřský (Iris sibirica). Silně ohrožený druh roste v ČR roztroušeně na vlhčích loukách, které v minulosti nezasáhlo mohutné vysušování. I naše největší vnitrozemské hory jsou jeho domovem. Lokality na Hrachovišti nebo padrťských pláních jsou všem znalcům Brd známé. Pokud byste se jich zeptali, kam se za fialovou nádherou nemusíte trmácet tak daleko, poradili by vám třeba Kuřkovskou mýť při cestě z Míšova k Padrťským rybníkům po červené značce Klubu českých turistů. I více než metr vysoké vytrvalé byliny se dají obdivovat přímo z cesty bez rizika nechtěného setkání s klíšťaty či pošlapání zástupců vzácné fauny či flory.

Náprstník červený na kalamitní holině Stříbrný kámen nad Dobřívem.

Náprstník červený na kalamitní holině Stříbrný kámen nad Dobřívem.

Brdy jsou hlavně lesy, a tedy i mýtiny. A právě na těchto místech se v našich nejvyšší vnitrozemských horách hojně vyskytuje další posel léta – náprstník červený (Digitalis purpurea). Mohutná dvouletá bylina může dorůst do výšky dospělého muže a hrozny jejích květů musí uchvátit i do botaniky nenadšené turisty. Kromě růžové až fialové barvy mohou tito přistěhovalci z jihozápadní Evropy překvapit i bílou.  Člověk se až diví, jak může být taková krása jedovatá. A to je! V semenech obsahuje mimo jiné digitalin nebo digitonin a v listech digitoxin či stanin. Bohatý soubor chemických názvů uvádí například Wikipedie, stejně jako informaci, že smrtelnou dávkou mohou pro člověka být už dva pozřené listy. Od jedů je ale vždy blízko k lékům, a tak se náprstníky (obecně) používají také ve farmacii. Tato bohulibá vlastnost se k nádheře na prosluněných mýtinách a holinách hodí jistě více.

 

Mohlo by se Vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *