Praha
Praha je se svými 862 metry nad mořem druhým nejvyšším vrcholem v Brdech. Jen o tři metry ji v pomysleném žebříčku poráží Tok. Její název pochází z doby národního obrození, kdy čeští vlastenci po našich největších městech pojmenovali také jeden z vrcholů Radče (Brno). Traduje se dokonce historka o jejich záměru pojmenovat po našem hlavním městě nejvyšší vrchol nejbližšího pohoří a čáře přes rozpočet, kterou jim způsobilo pozdější zjištění, že Tok je přece jen o pár metrů vyšší. Kolik pravdy na této zkazce je ovšem stoprocentně nevíme.
Jisté však je, že na vrcholu stojí šedesát metrů vysoká veřejnosti nepřístupná (únor 2016) radarová věž postavená v roce 2000. Na ní je nainstalován meteorologický radar Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který mimo jiné umožňuje mapování srážek v západní části naší republiky (záběry z jeho webkamery zde), televizní vysílač a převáděč. Vyhlídkový ochoz na věži je ve výšce 54 metrů a pokud by někdy byl zpřístupněn, poskytoval by při dobré viditelnosti pohled zřejmě na celé Čechy.
A kudy na Prahu? Možností je jako obvykle několik. Trasu pro vyložené lenochy však nemáme. Nejméně kroků s nejmenším převýšením na vás čeká, pokud vyjdete z Nepomuku. Vyrazit můžete do kopce po cyklotrase číslo 8190, z níž však tři sta metrů za obcí odbočíte vlevo, resp. pokračujete rovně na Tockou lesní cestu vzhůru do kopce. Zpevněná cesta vás po více než kilometrovém stoupání dovede do sedla mezi Prahu a Malý Tok. Odbočíte vlevo a po hřebeni se dostanete až k samotnému vrcholu. V místech, kde je řidší nebo vykácený les se zde otevírají sporadické, ale zajímavé výhledy především jižním směrem. K vrcholu je to po zpevněné (ale nevyasfaltované) cestě po hřebeni další přibližně kilometr a čtvrt. Po dvou a půl kilometrech a sto šedesáti výškových metrech, které zdoláte převážně v první polovině trasy, se můžete pokochat pohledem na šedesát metrů vysokou stavbu na vrcholu. Zpět je to možné vzít stejnou cestou, nebo okruh uzavřít a pokračovat nejprve rovně západním směrem a na rozcestí pod vrcholem odbočit vlevo na jih. Budete-li se držet stále zpevněné cesty, po pěti a půl kilometrech výletu se ocitnete zpátky v Nepomuku.
Výlet na Prahu lze spojit také s výletem na Padrťské rybníky. To už se ale bavíme o vzdálenostech vhodných spíše pro cyklisty. Z hráze Dolejšího Padrťského rybníka je to na vrchol Prahy nějakých pět a půl kilometru téměř stále vzhůru do kopce, ovšem po většinou asfaltových cestách. Na hrázi se vydáte východním směrem a užijete si výhledy po rozsáhlém bezlesí. Na kraji lesa odbočíte vlevo a po několika desítkách metrů vpravo vzhůru do lesa. Naleznete tu nasprejované šipky, které vás tímto jinak neznačeným místem provedou správným směrem. Pak překonáte nepříjemné stoupání po hodně rozbitém asfaltu, který se místy střídá s kostkami, a dostanete se do sedla mezi
Paterákem a Prahou. Tomuto místu se říká na Rovinách. Do sedmdesátých let zde stávala hájovna, po níž tu dnes zbyly jen stromy porostlé základy, hospodářská budova a křížek na rozcestí. Na něm se vydáte směrem vpravo na jih. Čeká vás ještě kilometr a půl stále utahujícího stoupání s odbočením vlevo na jediném větším rozcestí, ale Praha bude vaše!
Cyklistům – gurmánům doporučíme ještě příjezd na Prahu ze severu ze Strašic. Ve Strašicích se vydáte směrem na jih podél Klabavy až k zámečku Tři Trubky. Odsud dále podél Třítrubeckého a následně Voložného potoka. Nečekejte však polabské rovinky. Pojedete do stále příkřejšího kopce a v posledních kilometrech se navíc zhorší i povrch. Nakonec se vyškrábete do sedla mezi Malým Tokem a Prahou, odkud je to již zmiňovaný kilometr a kousek po hřebeni směrem vpravo. Tuto trasu však vzhledem k množství křižovatek a rozcestí doporučujeme jen cyklistům s navigací nebo kvalitní mapou a neméně dobrou orientací v terénu.
Na Prahu se samozřejmě dostanete o odjinud – z Rožmitálu pod Třemšínem, z Láze, z Věšína či z Teslínů, nám se ale zamlouvají nejvíce výše zmíněné trasy. Svou si můžete vybrat na mapce níže.