¨

Do péče o brdskou krajinu bylo vloni investováno více než 2,5 milionu korun

I krajina v CHKO Brdy potřebuje chránit. Nakonec slovo právě slovo chráněná se skrývá pod prvním písmenem třípísmenné zkratky. Ochranu mají na starosti vlastníci i správci pozemků a v gesci ji má také Správa CHKO Brdy. Právě od ní před několika dny přišla informace o množství prostředků čerpaných z Programu péče o krajinu v loňském roce. Jednalo se o více než 2,5 milionu.

Krávy pasené pod Padrťskými rybníky

Krávy pasené pod Padrťskými rybníky

Největší objem financí si vyžádala péče o bezlesí. Pozůstatky po dávné hospodářské či nedávné vojenské činnosti jsou z hlediska rozmanitosti přírody těmi nejcennějšími lokalitami. Bez lidské péče by ale brzy zarostly náletovými dřevinami a staly se nejdříve křovinami a za dlouhou dobu i lesem.

O louky na Hrachovišti, Felbabce, Vystrkově a pod Padrťskými rybníky bylo postaráno tím nejekologičtějším způsobem. Turisté tu mohli potkat pasoucí se dobytek – ovce, kozy nebo krávy. Proti největšímu nepříteli bylinného patra – třtině křovištní je třeba pást pravidelně. I péče o zvířata na odlehlých lokalitách, například zajištění vody, si žádá finanční investici, a tak právě pastva byla nejdražší loňskou položkou. Vyšla přibližně na jeden milion korun.

Tam, kde se nepase dobytek, musí přijít na řadu sečení. Vloni vyšlo na 600 tisíc korun. Na podmáčených loukách u Hutí pod Třemšínem, Drahlína, Trokavce, Nových Mitrovic či Strašic pastva kvůli vysoké spodní vodě nepřipadá v úvahu. Botanicky zajímavé lokality si přitom nezaslouží nechat ladem.

Podobná je i situace na bývalých dopadových plochách na Toku a Jordánu. Intenzivní vojenská činnost tu dala vzniknout nádherným vřesovištím, jejichž květy zbarví ve druhé polovině prázdnin oba vrcholy do fialova. Zarůstání břízami a smrky by však vřesy brzy utlačilo, a tak museli nastoupit silné ruce a ještě silnější pily. Jejich práce vloni vyšla na půl milionu korun.

O sto tisíc méně šlo do lesů, které sice tvoří většinu území CHKO Brdy, z velké většiny však jde o produkční smrkové porosty. Za peníze z dotačního programu byly před zvěří chráněny zejména meliorační a zpevňovací listnáče – buky a olše nebo jehličnaté jedle.

Menší částky pak byly investovány například do tvorby nových tůní na Hrachovišti nebo návštěvnické infrastruktury. Dobrou zprávou je fakt, že tyto peníze nepřicházejí vniveč. Například na několikrát zmiňovaném Hrachovišti se podle informací ze Správy CHKO Brdy od roku 2016 daří zachovat cílové cílové populace rostlin i živočichů. O vzhledu krajiny se pak můžete přijet přesvědčit sami…

zdroj: Správa CHKO Brdy

Mohlo by se Vám také líbit...

Jeden komentář

  1. Karel Urban napsal:

    Konečně smyslu plná informace pro veřejnost. Po nalétávání dronů na orlí hnízdo, návodu kde hledat kriticky ohrožené raky nebo cirkusových představení s rysem konečně vyšla kvalitní reportáž. reportáž o tom, že ochrana cenných bezlesí v Brdech není zadarmo. A taky informace o tom, že pro ochranu přírody v Brdech neudělá nikdo nic zadarmo. Z ochrany přírody se stal obyčejný byznys a nebude lehké pro každý rok zabezpečovat nemalé finanční prostředky. Zvláště když se zemědělcům podaří přesvědčit ochránce přírody, že k pastvě zadarmo po dobu 5 měsíců např. na Padrtích je potřeba přihodit ještě cirka 500 000 Kč, jinak po to své stádo museli nechat utratit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *