¨

Brdy po květnových zaplavách

Přívalové deště jsou jako loterie. Každý rok zasáhnou nějakou českou oblast a podle nálady svatého Petra ji více nebo méně potrápí. Pomyslný černý Petr letos zůstal Brdům, resp. podbrdským obcím. Ty si tak v posledních dnech užívají chvilku slávy, o kterou nikdo nestál. Nejhůře patrně dopadl Zaječov a Obecnice, kterým bude lepší se i nyní raději vyhnout a do kopců vyrazit odjinud. Jaká je však situace pro turisty přímo v Brdech?

Podle některých zdrojů až dvousetmilimetrový příval srážek i po pár dnech znamená uzavřené parkoviště v Obecnici, spoustu vody ve všech myslitelných loužích a vodotečích a podmáčený les zejména v údolích a jiných depresích. V těchto místech bude lépe (zejména pokud by foukal silnější vítr) se dlouho nezdržovat. Páteřní, tedy zpevněné cesty jsou však bez problému schůdné pro pěší i sjízdné pro cyklisty. Ti by si však měli dávat pozor na vyplavený štěrk či hlínu, které po velké vodě na některých místech zůstaly. V zatáčce při klesání dovede tento kluzký materiál pěkně potrápit.

Přehlídka trofejí v rybářské baště na hrázi Hořejšího Padrťského rybníka

Přehlídka trofejí v rybářské baště na hrázi Hořejšího Padrťského rybníka

Bleskové povodně na Facebooku okomentoval i vedoucí Správy CHKO Brdy Mgr. Bohumil Fišer: „Příčinu bleskových povodní nalézáme v malé schopnosti současných lesů zadržet vodu. V Brdech převažují stejnověké monokultury smrku, které pro rychlý růst vyžadují odvodňovací kanály, protože obvyklý holosečný způsob těžby dřeva zvyšuje hladinu spodní vody. Cestní síť nezbytná pro lesní hospodaření je nad to vybavená dlouhými odvodňovacími příkopy, které při bleskové povodni vedou vodu rychle z kopce jako tobogán. Změnu podoby lesa a lesního hospodaření nelze udělat ze dne na den. Ale i za současného stavu je možné udělat řadu finančně nenáročných opatření, které budou ničivou sílu bleskových povodní oslabovat.“

Kosatec sibiřský

Kosatec sibiřský

V Brdech samotných však dnes už vládl klid a mír. V rybářské baště na hrázi Hořejšího Padrťského rybníka zaměstnanci Vojenských lesů lákali na výstavu trofejí a množství turistů i cykloturistů si užívalo téměř letního dne v přírodě, které vydatné deště pomohly k syté zeleni. Právě třeba na Padrtích z ní tu a tam nesměle vykoukly modrofialové květy kosatců sibiřských, které spolu s fialovými zvonky a žlutými jestřábníky a pryskyřníky hladí po duši.

 

 

Mohlo by se Vám také líbit...

2 komentáře

  1. Karel Urban napsal:

    Voda z Brd vzhledem k charakteru území tekla, teče a poteče. Obzvláště při takto mimořádných srážkách. Do budoucna, vzhledem k všeobecně známým faktům jako jsou smrkové monokultury (menší schopnost zadržovat vodu, méně propustné jehličnaté půdy, nutnost meliorací) nebo podloží s vysokým podílem nepropustného jílu. je potřeba řešit zejména zadržování, zpomalení vody v porostech způsoby blízkým přírodě, jak o tom mluví pan Fischer.
    Jenže to je jenom částečné řešení, vedle toho je nutné říci to za “B”, na co jsem už v minulosti několikrát upozorňoval. A to je až téměř totální absence záplavových území vlivem někdy až nepochopitelné zástavby či naprosto devastující regulace vodních toků. V řadě obcí toky vtékají přímo do husté zástavby, kdy jsou lemovány stavbami či ploty. Není divu, že se voda někde zasekne, ucpe atd. a neštěstí je na světě. Tato problematika není rozhodně jednobarevná a je potřeba jí vnímat kompexně, tedy zamyslet se i nad tím, proč se voda rozteče hned v první obci místo aby tou obcí protekla a někde se vhodně rozlila.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *