¨

Vychází 24. sborník Podbrdsko

Ve středu 1. listopadu 2017 se od 17.30 hodin v budově Státního okresního archivu Příbram uskuteční slavnostní představení sborníku Podbrdsko XXIV a setkání s autory příspěvků.

Slavnostní představení sborníku Podbrdsko XXIV, zdroj: Město Příbram

Slavnostní představení sborníku Podbrdsko XXIV, zdroj: Město Příbram

I letos se vydavatelům sborníku podařilo sestavit velmi pestré číslo, kde čtenáři naleznou velice zajímavé články z různých oborů regionální historie. Sborník otevírá práce Věry Smolové věnující se historii příbramské Flusárny. Dříve mlýn, hospodářství, rozsáhlé pozemky a várka piva. Dnes skoro každý Příbramák ví, že na Flusárně stává nebo stával cirkus. Ale faktem je, že původně bylo Flusárnou nazýváno velké hospodářství právě s prastarým mlýnem a rozsáhlým hospodářstvím. Zmínky o něm pochází z poloviny 16. století. Někteří možná byli v roce 2014 na přednášce na toto téma v příbramském archivu, nyní přehledně zpracované téma paní doktorky Smolové vychází v novém čísle Podbrdska.

Další článek, který ve vztahu k Příbrami stojí za to zmínit, je článek Václava Větrovského „Počátky Mixovy ulice“. Autor se v práci zabývá nejstarší částí ulice vedoucí od křižovatky s ulicí Milínskou až po křižovatku s ulicemi Nad Kaňkou a Svatohorská alej. Vznik Mixovy ulice je datován po roce 1900, ale cesta samotná byla pro život města velice významná už dávno před tím. Spojovala ho nejen s bezprostředním okolím, ale vedla po ní do města i zemská cesta, zvaná Solná, od 16. století Zlatá. Kromě historie se dočtete i o majitelích domů, zajímavosti o křížcích u cesty a další velmi zajímavé informace a podrobnosti ze života nejen této ulice, ale i města Příbrami.

Pro milovníky Brd bude jistě zajímavý článek Jana Dvořáka „O zapomenutém letišti“. Jedno takové zapomenuté a téměř nepoužívané leží v bývalém Vojenském výcvikovém prostoru Jince, a to přímo v centrální části Brd. O letištní ploše, které se říká U Bílého křížku, nacházející se západně od vrchu Hejláku toho moc známo není, a ani nikdy toto místo nebylo mediálně prezentováno, neboť se nacházelo do začátku 21. století v přísně střeženém vojenském prostoru. Dle dostupných informací tuto letištní plochu vybudovali němečtí vojáci na začátku 2. světové války, snad v roce 1940. Na celkem devíti stranách sborníku najdete kromě informací a historických zajímavostí, včetně vyprávění někdejšího pilota ČSLA Miroslava Žáka, který strávil v roce 1965 v tomto prostoru několik dní i nocí, také mnoho fotografií.

Za zmínku stojí i článek Arnošta Vošahlíka „Muži z Příbramska v bitvě u Zborova“, článek Josefa Velfla „Oběti heydrichiády z Příbramska“, článek Františka Bártíka věnující se tragické události v nápravně výchovném ústavu Bytíz na Příbramsku v roce 1979 „Petr Lattenberg – tragická sebevražda“, ze Sedlčanska článek Tomáše Zouzala „Sedlčanský vikariát, jeho duchovenstvo a správa v letech 1860-1870 a článek s barevnou přílohou „Vybrané objekty lidové architektury na Sedlčansku na kresbách Jana Burdy“ autora Pavla Hynčicy. V tomto čísle Podbrdska také nelze opomenout dvoustránkový nekrolog Věry Smolové „Za kardinálem Miloslavem Vlkem“. Emeritní pražský arcibiskup Miloslav Vlk, který zemřel 18. 3. 2017 ve věku nedožitých 85 let, byl promovaným historikem a není bez zajímavosti, že v sedmdesátých letech aktivně, jako kněz českobudějovické arcidiecéze, působil v Rožmitále pod Třemšínem a byl rovněž správcem bohutínské farnosti.

Ve sborníku najdete ještě další materiály, paměti, vzpomínky a recenze, které jsou neméně zajímavé než výše uvedený výběr. 24. sborník Podbrdska můžete zakoupit přímo v příbramském archivu v ulici E. Beneše 337, nebo v Hornickém muzeu Příbram, dále v Pražské ulici v knihkupectví Pistorius & Olšanská s.r.o. a také v Městském muzeu Sedlčany.

text: Město Příbram (tisková zpráva)

Mohlo by se Vám také líbit...

2 komentáře

  1. Karel Urban napsal:

    Dobrý den,
    letiště pod Hejlákem (dle terminologie AČR letiště Hejlák), nebo také poblíž Bílého křížku bylo vybudováno nacisty v roce 1940, ale letadla na něm podle dostupných zdrojů nikdy nepřistávala (technicky to v podstatě nebylo možné), v pozdějších dobách jenom vrtulníky.
    Nicméně toto letiště bylo po válce užíváno pro potřeby ČSLA, později AČR, zejména pro pohyb těžkých bojových vozidel v rámci výcviku. Tomu je tak dodnes, letiště je jedno z výcvikových zařízení AČR v rámci Posádkového cvičiště Jince.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *