¨

Mirošov

Osm kilometrů jihovýchodně od Rokycan, přímo na hranici CHKO Brdy naleznete městečko Mirošov. Leží na silnici číslo 117 ze Spáleného Poříčí na Hořovice a na lokální železniční trati z Rokycan do Nezvěstic.

Mirošovské nádraží

Mirošovské nádraží

Se svými téměř dvěma a půl tisíci obyvateli patří mezi větší podbrdské obce. První písemná zmínka o Mirošově pochází z druhé poloviny 14. století. Významnou roli začalo toto městečko sehrávat ale až v době národního obrození, kdy se na místní faře scházela řada českých buditelů. Za všechny jmenujme Tyla, Dobrovského či Nejedlého. V první polovině 19. století zde bylo objeveno černé uhlí. Těžba v malé, ale velmi vydatné pánvi začala v roce 1857. Poslední důl byl uzavřen o 90 let později. Pozůstatky po těžbě však dodnes do velké míry ovlivňují ráz krajiny. Kromě černého uhlí se v Mirošově těžila také železná ruda. Za druhé světové války byl v místní části Myť zřízen koncentrační a kárný tábor.

Mirošovský zámek

Mirošovský zámek

Nejvýznamnější památkou ve městě je zámek Mirošov. Jeho počátky jsou spojeny s rodem Gryspeků z Gryspachu, kteří zde na konci 17. století vystavěli renesanční tvrz. Ta dnes de facto tvoří severní křídlo zámku. V letech 1719 – 1723 byla tvrz pod taktovkou architekta Jakuba Augustona mladšího včleněna do nově stavěného barokního zámku. Od roku 1964 je zámek památkově chráněn.

Další zajímavou a památkově chráněnou stavbou je barokní kostel svatého Josefa z přelomu 17. a 18. století. Obě dvě stavby naleznete přímo v centru města, kde lze také pohodlně zaparkovat.

Výhled na Mirošov

Výhled na Mirošov

Mirošov leží na křižovatce dvou tras KČT. Žluté a modré. Po modré lze z náměstí vyrazit směrem na severovýchod nejprve po relativně hodně frekventované silnici na Rokycany a dále lesních a polních cestách do Dobříva (5 km) a dále kolem Klabavy a hradiště Vimberk do Strašic (10 km). Poslední část cesty do Strašic ale vede opět po silnici.

Modrá vede z Mirošova také směrem na západ. Tudy nejprve po polní cestě zdoláte stoupání do výšky 540 metrů nad mořem. Po krátkém úseku po málo frekventované silnici na Kornatice na vás čekají kilometry většinou zpevněných lesních cest. Modrá turistická značka vás po nich zavede ke zřícenině hradu Lopata (9 km z náměstí v Mirošově) nebo až k zámku Kozel (12 km) či ke šťáhlavskému nádraží (13,5 km).

Žlutá turistická trasa vede z Mirošova směrem na jih a severovýchod. Jižním směrem vyrazíte nejprve po silnici na Příkosice a dále po polních cestách vesměs vzhůru do kopce do Štítova (3 km) a Trokavce (6 km). Odsud je to přibližně 5 km po většinou asfaltových lesních cestách cyklotrasy číslo 2273 k Padrťským rybníkům. Můžete ale také pokračovat dále po žluté na Hořice (7 km z Mirošova), Číčov (8,5 km) a Borovno (10 km). V Dolním Borovně žlutá turistická trasa uhýbá ze silnice na lesní, nejprve asfaltovanou a mírně stoupající, později náročnější cestu směrem k vrcholu Nad Maráskem (15 km).  Maratonci mezi turisty mohou dokonce po žluté pokračovat dále k nejvyššímu vrcholu jižních Brd – Třemšínu (23 km) a cestou tak minout zrenovovaný Partyzánský bunkr.

Žlutá ale z Mirošova vede také na severozápad. Po silnici na Veselou vás dovede k táboru a rybníku Holubí kout (2,5 km). Odsud pokračuje po silnici dále, aby na kraji lesa odbočila na lesní cestu, která obkružuje kopec Kotel s rozhlednou. 6,5 km je to z Mirošova nad Kamenný Újezd a 8 km nad Rokycany. Žlutá se pak stačí na jih na Rakovou (11 km) a lze po ní dále dojít až ke zřícenině Lopata (16 km), na Mariinu vyhlídku (18 km) nebo až na nádraží do Nezvěstic (24 km).

Po vědění toužící pěší turisté mohou využít tříkilometrovou mirošovskou naučnou stezku Za černým diamantem, která na mapuje především zdejší těžbu černého uhlí.

Mirošov je ale především výborným výchozím bodem pro cyklistické výlety do CHKO Brdy. V současné době jsou odsud značeny cyklotrasy číslo 2251A (6 km lesem do Skořic) a 2154. Po druhé jmenované můžete vyrazit také do Skořic a dále pokračovat podél brdského úbočí na jih po 2147 až do Nových Mitrovic, nebo přímo po 2154 obkroužit jižní Rokycansko. Cyklotrasa číslo 2154 ale pokračuje také severovýchodním směrem do Dobříva. Zde se napojuje na dálkovou cyklotrasu číslo 3. Ta spojuje Regensburg a Prahu a zde vede severním podhůřím Brd od Rokycan přes Hořovice až do Prahy.


 

odkazy:

Město Mirošov

Zámek Mirošov

Mohlo by se Vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *